Jak si udělat pořádek v plánování

Na tomto blogu jsem hovořili již o tom, Jak si udělat pořádek v životě, Jak si udělat pořádek v hlavě a dnes bych na to rád navázal a psal o tom Jak si udělat pořádek v plánování.

Naučil jsem se plánovat dlouhodobě. To je nejlepší cesta, jak něčeho opravdu dosáhnout. Většinu věcí člověk nedokáže udělat za den, to dá rozum. Ale málokdo si to uvědomuje.

Dost mě dopředu posunul rozhovor s mým známým. Povídá mi: "Člověk by měl plánovat na 500 let dopředu". Ano, čtete správně "500 let dopředu." "500 let? Tak dlouho žít přece nebudu, tak proč?" Reagoval jsem. "No, protože jedině tehdy začneš dělat ty správné věci z dlouhodobého hlediska, začneš totiž myslet na své potomky a na to, jakým jsi jim příkladem a co jim tu zanecháš." Je to velmi zajímavý úhel pohledu. Takto jsem se na svůj život ještě nedíval. ...jít příkladem a co jim zanechám!

V plánování dlouhodobě mi pomohlo i to, že jsem se naučil naspat si tzv. 101 přání. Úkolem je na papír napsat, maximálně do jedné hodiny, 101 položek z oblasti  čím bych chtěl BÝT, co bych chtěl DĚLAT a co bych chtěl MÍT. Vzal jsem tužku, papír, začal přemýšlet a psát. Vůbec to nebylo lehké, ale podařilo se. Když jsem to psal poprvé, trvalo mi to hodinu a deset minut, ale postupem času jsem to zlepšoval. Více jsem si ujasňoval, co opravdu chci. Dnes takovýto list dokážu napsat za cca 25 minut. Na začátku tohoto roku jsem si 101 přání psal již po šesté. Mnoho se mi podařilo splnit a tak jednou za čas dělám revizi a doplňuji je zase o nová přání. Smyslem je uvědomit si, kam v životě chceme dojít a podle toho pak také plánovat.

Jako pomůcku využívám svůj diář a "novinářský blok" Moleskine. Diář používám pravidelně každý den, zvykl jsem si. A Moleskine je A5 blok kam si kreslím a plánuji, jak dosáhnout vybraného ze 101 přání.

Jak postupuji? Ze seznamu si vyberu, co chci a napíšu si jeho název nahoru na list. Pod název cíle si nakreslím čáru a rozvrhnu si, jak dlouho bude asi trvat, než se k cíli dostanu. Pak si rozepíšu kroky, které musím k dosažení udělat. Doprostřed listu udělam kolečko - napíšu do něj cíl. A vytvářím myšlenkovou mapu. Poté do čáry nahoře zakreslím časový plán. Pro ukázku obrázek posledního plánu: blog Management času a života

Základem pro dobré plánování je psát, psát, psát. Každou představu konkretizujte a zaznamenejte. Udělejte si plán. Pak už se věci realizují celkem snadno.

Rád používám jeden příklad: Ptám se, jak se staví dům, co je potřeba udělat nejdřív? A lidé velmi často odpovídají: "No, základy přece. Aby dům nespadl, je potřeba, aby měl dobré základy". "Aha", odpovídám, "a co je potřeba udělat dál?" "Pak se postaví zdi, a potom se dají okna, udělají podlahy, střecha, schody, když je dům na patra..." a takhle uvažují dále. Až společně postavíme celý dům, zeptám se: "A neměly by náhodou být jako první udělány plány? Podle čeho víme, jak má dům vypadat a kde jej postavit?"

Plánování, hlavně to dlouhodobé, je pro život velmi důležité. Jenže lidé si to málokdy uvědomují. Jak jste na tom vy? Plánujete? Víte, jak by mohl váš život vypadat třeba za 20 let nebo za 40 let? Kde budete, s kým a co budete mít?

Jak si udělat pořádek ve vzdělání

Taky jste někdy počítali, kolik dní a hodin člověk stráví učením se ve škole? A jaký výsledný efekt to má? Co mi ty znalosti říkají o životě, o rodině, o vztazích, o hodnotách nebo o hospodaření s penězi? Vůbec nic. Vše, co jsme se učili byly všeobecné znalosti, memorování a popisování věcí (zeměpis, přírodopis, dějepis, ...). No jo, ale kde se tedy učit?  

Učme se od nejlepších. Jako malý kluk, když jsem hrál fotbal, měl jsem na stěně svého pokoje plakáty fotbalistů (mých vzorů) a snažil jsem se od nich "okopírovat" vše, co se jen dalo. "Zidanovka, Šukerovka"  a různé další fotbalové finty a rostl jsem. 

Postupně jsem začal vnímat to, že na každou oblast mohu najít vzor, kterým se mohou inspirovat, od kterého se mohu učit a tím pádem také růst. Vyhledávám, čtu, poslouchám, navštěvuji a setkávám se. Využívám knihy, CD, DVD, semináře, kurzy, konzultace a další možnosti.

Zdroje mého učení:

• Rodina - máma, táta, Covey - 7 návyků šťastné rodiny, Roman Hassmann (nahrávky)
• Vztahy - Gary Chapman - Pět jazyků lásky, Covey - 7 návyků
• Time management - Hyrume Smith - 10 přírodních zákonů managementu času a života, Petr Pacovský - Člověk a čas
• Tvoření kontaktů a nových vztahů - můj kamarád David, Keith Ferrazzi - Nikdy nejez sám 
• Podnikatelské myšlení - máma, táta, Robert a Kim Kiyosaki, Ivo Toman, Business Success, kniha Restart
• Hodnoty - Covey, Ivo Toman, Roman Hassmann, Robert Kiyosaki, Vladimír Poliak
• Osobní růst - Ivo Toman, Covey, Hyrume Smith, R. Hubbard, kniha: Nápady na ubrousku, kniha: Myšlenkové mapy, kniha: Milionářem nebo chudákem?, knihy od Malcolma Gladwella
• Komunikace - Dale Carnegie, Business Success, R. Hubbard (trojúhelník ARK), Roman Hassmann
• Jídlo a zdravá strava - můj bratr Honzík, pořad Jste to, co jíte!, Zdeněk Pohlreich, Emanuel Ridi, Jaroslav Žídek
• Hospodaření s penězi - Robert Kiyosaki, kniha: Nejbohatší muž v Babylóně, vzdělávací semináře ZFP akademie, pořady Suma Sumárum a Krotitelé dluhů, kniha: Proč chytří lidé dělají hloupé chyby, když jde o peníze a kniha: Jak drahé je zdarma
• Pořádek a systém ve věcech - kniha: Jak si udělat pořádek

Mnoho z uvedených zdrojů naleznete v knihovnách, na internetu, můžete navštívit kurzy, školení a vzdělávací akce, shlédnout DVD či poslechnout nahrávky.

Najděte si své vzory a učte se od nich. Kopírujte je. Vezměte si z každého to nejlepší. Pravidelně studujte, uvidíte, že se váš osobní růst mnohonásobně zrychlí. Určete si nejprve kam se chcete dostat, co chcete umět, v čem chcete být skvělý a pak už jen trénujte a pilujte.

U každého cíle, který si stanovujete, je potřeba udělat tzv. "5N"

1. Najít
2. Napsat
3. Nalepit
4. Navštívit
5. Naplánovat

Snad vás to bude inspirovat, nezapomeňte, že:

"Život je a bude vždy takový,  jaký si ho vysníte, naplánujete a uděláte vy!"

Našim jediným úkolem v životě je uspět. V čemkoliv, ale uspět.

Jak si udělat pořádek v hlavě

Všimli jste si, jak se někteří lidé na vás pořád smějí, mají radost ze života, jsou plni energie a nadšení, pořád něco vymýšlí, plánují a realizují (mají pozitivní přístup k životu) a jiní jako by ztratili chuť do života, na vše nadávají, stěžují si a celkově jsou "jiní" (mají negativní přístup k životu)?

Já ano, a vrtalo mi hlavou, proč tomu tak je. S mnoha lidmi jsem o tom mluvil a uvědomil jsem si, že rozdíl je pouze v tom, že ti druzí ztratili směr. Nemají ... dnes se ty pojmy hodně používají ... cíl nebo sen, vizi.

Nejde o to, ty pojmy používat, ale pochopit je. Vědět, co se za nimi skrývá. Vzpomínáte si, jak jste byli malí a snili o tom, že budete mořeplavcem, objevitelem, doktorem či doktorkou, kosmonautem (můj případ), ale postupně se z toho stávaly povolání jako popelář a podobně? Jak jsme kreslili ve škole a školce obrázky plni naděje, ale pak se to zlomilo? Postupně jsme ztratili víru.

Už od malička se totiž vyvíjíme tím, že kopírujeme věci okolo a posloucháme to, co nám ostatní říkají. To až později si uděláme vlastní názor, který je už ovšem zkreslený. Sny se vytratí. Nedávno jsem na toto téma slyšel velmi pěknou nahrávku.

Uvědomil jsem si, že naše "vzorce chování" určuje prostředí v jakém se pohybujeme. A jelikož naše prostředí  tvoří nejvíce rodina, televize, tisk, rádio, chováme se tak, jak nás to učí. Rodinu máme určenou, ale ty další tři věci si můžeme vybrat. Od jisté doby jsem přestal číst noviny, poslouchat rádio a na televizi se podívám pouze na to, co právě vidět chci, jelikož si zajímavé věci nechávám nahrávat.

Začal jsem číst knihy o osobním růstu, time managementu, životopisy a podobně. Například Dale Carnegie, Donald Trump, Ivo Toman, Robert Kiyosaki, John C. Maxwell, Napoleon Hill, David Allen, o některých jsem zde už psal, o jiných se ještě zmíním. Najednou jsem začal o svém životě více přemýšlet a objevil jsem znovu své sny. Postupně se z nich vytvořily vize a cíle.

Našel jsem svůj důvod, proč ráno vstávat plný energie a nadšení, našel jsem smysl, který mě pohání dopředu. Hodně mi v tom pomohla kniha: 10 přírodních zákonů managementu času a života. Opravdu mi v mnohém otevřela oči a doporučuji vám si ji přečíst.

Zkuste si odpovědět na otázku: "Kdyby peníze nebyly problém, čím byste chtěli BÝT, co byste chtěli DĚLAT, co byste chtěli MÍT do tří až pěti let?"

A ještě jedno zajímavé "cvičení". Říkám tomu: "NÁHLED NA ŽIVOT". Nahoře na obrázku vidíte úsečku, kde na počátku je hvězdička a na konci je křížek. Toto je váš život. Narodili jste se (vím to, protože čtete můj článek) a jednou prostě umřete, takový je život. Vezměte si papír a tužku. Nakreslete si stejný obrázek - váš život. Někam na úsečku vašeho života si nakreslete čárku. Ta označuje váš současný stav, kde se nacházíte dnes. Máte? Podívejte se jakoby do minulosti a na svůj papír si napište dvě až tři věci, na které jste ve vašem dosavadním životě opravdu hrdí. Máte? Teď se podívejte do budoucnosti a napište si, co chcete ještě zvládnout, co chcete dokázat, kde chcete být. Čím chcete BÝT, co chcete DĚLAT, co chcete MÍT za 10, 20, 40, 60 let.

Mějte na paměti, že průměrný věk dožití je 80 let. Průměrný znamená, že někteří se dožijí méně, ale jiní více než 80 let. A postupem času se tento věk zvyšuje! Jak bude vypadat váš život?

"Smyslem našeho života je USPĚT, v čemkoli, ale USPĚT."

Když to shrnu. Pořádek v hlavě si člověk udělá tím, když nalezne svůj velký sen, cíl, vizi, která ho bude posouvat dopředu, bude mít chuť tvořit, být aktivní. Smyslem našeho života je USPĚT, v čemkoli, ale USPĚT.

Jak si udělat pořádek ve věcech

Poslední dobou jsem si častokrát pokládal otázku: "Co všechno okolo sebe opravdu potřebuji?" Opravdu potřebuji mít na poličkách různé "lapače prachu?" Opravdu potřebuji mít v době knihoven a knih v elektronické podobě tak velkou vlastní knihovnu (cca 1000 knih)? Opravdu potřebuji tolik věcí do kuchyně? Tolik věcí v pokoji? Tolik věcí v obýváku? Rozhlížím se okolo sebe a uvědomuji si, že spoustu věcí vůbec nevyužívám. Z mého úhlu pohledu pro mne vůbec nejsou funkční. Neplní svůj účel a jsou zbytečné. 

Podobné otázky mě trápily poslední dobou častěji a častěji. Mluvil jsem o tom s některými přáteli a při společných rozhovorech jsem si uvědomil, že nejsem jediný, kdo si takové otázky pokládá.

Můj mladší bratr mě odkázal na velmi zajímavý blog Tomáše Hajzlera, ve kterém si s Petrem Márou povídají na téma "Co potřebujeme?". Zaujala mě myšlenka, o které hovoří, že člověk by měl mít okolo sebe maximálně 100 věcí. Sto věcí, které opravdu potřebujeme, které jsou kvalitní a vydrží déle. 

"Člověk by měl mít okolo sebe maximálně 100 věcí."

Mimo jiné jsem si díky tomu vzpomněl, že jsem kdysi dávno viděl jednoduchý dokument "Příběh věcí", který popisuje koloběh výroby a používání věcí, ve kterém si člověk uvědomí, co všechno se děje a stane, než koncový výrobek přijde k vám. A co se děje potom, co věc doslouží a je "k ničemu".

Po tom, co jsem viděl a slyšel, jsem se rozhodl, že rozhodně změním svůj přístup. Jestli se na ty dvě krátká videa podíváte, napište mi, jak jste na tom vy? Máte okolo sebe také spoustu věcí, které nevyužíváte? Nebo jste obklopeni pouze funkčními věcmi? Zajímá mě, zda si také pokládáte podobné otázky.

Jak si udělat pořádek v lednici

No nejideálnější je mít doma někoho jako jsem já. Prostě sní všechno a v lednici nic není. Ale přece jen. Je důležité vědět, jak v lednici správně skladovat potraviny tak, aby vydržely co nejdéle, jak je uložit tak, aby byly vždy po ruce, čerstvé. U sebe jsem použil stejnou metodu, kterou jsme si popsali v článku: „Jak si udělat pořádek v bytě.“

ANALÝZA

1.       Co funguje?

Když hned na první pohled vidím, kam co patří – každá potravina má určené své místo. Když mám potraviny uloženy v pěkných krabičkách – lépe se s nimi manipuluje a vydrží déle.

2.       Co nefunguje?

Když přijdu s nákupem a vše naházím do lednice tak, jak mi to jde pod ruku. Když nevím, kam která potravina patří, neuložím ji správně a ona se rychleji zkazí, musím ji pak vyhodit a vyhazuji v podstatě své peníze.

3.       Které věci jsou pro vás nejdůležitější?

Skladovat potraviny tak, aby byly pořád čerstvé a neztrácely hodnotu. Klidně i poslepu najít to, co potřebuji (marmelády na palačinky, dobrý bílý jogurt, čerstvé maso, sýry v krabičkách, aby udržely vůni a svěžest).

4.       Proč to chcete mít zorganizované?

Ušetří mi to čas. Budu mít přehled. Budu vědět, co koupit. Budu moci lépe své nákupy plánovat - nakupovat podle plánu, ne podle nutnosti. 

5.       Co způsobuje problémy?

Nesystematičnost. To, aby systém přijali i ostatní (sednout si s nimi a osvětlit důvody, proč je to důležité).

STRATEGIE

Plánování zón

Rozdělení prostoru podle stupňů. V každé části lednice je rozdílná teplota (toto máme učeno přímo výrobcem a typem lednice):

• ve vrchní polici je okolo 8 °C
• ve střední polici je okolo 4-5 °C
• ve spodní části je okolo 2 °C
• zásuvka na dně lednice má okolo 10 °C
• v přihrádkách na dveřích je okolo 15 °C 

Časový odhad

Útok

1.       třídění                  10 minut

2.       vyklízení               5 minut

3.       přidělení místa     5 minut

4.       ukládání               10 minut

5.       udržování             2 minuty denně

ÚTOK: A JE HOTOVO!

1.       Třídění

Vytáhl jsem všechny potraviny z lednice a roztřídil jsem je podle návodu popsaném níže. Lednici jsem pořádně vymyl a vyčistil. 

2.       Vyklízení

Potraviny, které nebyly v pořádku jsem nekompromisně vyhodil. Objevil jsem pár kusů, na které jsem zapomněl, protože byly zarovnány a prošla jim záruční lhůta. Když v tom člověk nemá systém, stane se to celkem snadno. 

3.       Přidělení místa

Ve vrchní polici je okolo 8 °C – Nejlépe  se zde daří rizikovým potravinám rychle podléhajícím zkáze, tedy čerstvá uvařená jídla, saláty, salámy, čerstvé pomazánky a také sýry (je dobré před podáváním nechat sýry tak hodinku „vydýchat“ při pokojové teplotě, aby se rozvinula chuť a vůně).

Ve střední polici je okolo 4-5 °C – Zde je nejlépe mléčným výrobkům, jogurtům, smetaně, tvarohu a máslu. Teplejší prostředí jim nesvědčí, kazí se a kysnou, naopak při teplotě méně než 5 °C ztrácejí mléčné výrobky charakteristickou chuť.

Ve spodní části je okolo 2 °C – Sem dáváme čerstvé potraviny, syrové maso a ryby.

Zásuvka na dně lednice má okolo 10 °C – Speciální box pro ovoce a zeleninu. Je vyrobená přesně pro ně, udržuje se v ní ideální vlhkost. Ovoce ani zeleninu před uložením do ledničky nemyjte.

V přihrádkách na dveřích je okolo 15 °C – Zde skladujte nahoře vejce, pod nimi je prostor pro máslo popř. margarín (máslo je dobré dát do speciální krabičky – zabráníte tím žluknutí). Pod nimi uskladníte plechovky, dresinky a podobně a dole na dveřích je místo pro vyšší láhve.

Co nemusíte v lednici skladovat:

• hořčice, kečupy a paštiky
• džemy
• konzervované ovoce, okurky a další zeleninu
• konzervy tuňáka a rybiček v oleji (vše dosud neotevřené)
• čerstvý česnek, cibuli a brambory (najděte jim suché místo v tmavém sklepě)
• lilek, brambory, banány, švestky, rajčata, meruňky

zdroj: ONA DNES

4.       Ukládání

Podle výše uvedeného návodu jsem všechny potraviny uložil. Některé dal do speciálních krabiček, aby déle vydržely. Máslo, sýry, ovoce a zeleninu. 

5.       Udržování

Ráno, když si chystám snídani projdu očima, zda je vše v pořádku, popřípadě, když objevím, že někdo uložil něco jinak, přehodím to. Chce to trochu času, než se systém usadí. Jednou za 14 dnů lednici celou vyčistím. A to je v podstatě vše, co potřebuji k údržbě. 

Tento systém používám už cca 6 měsíců a jsem s ním plně spokojen. Už se nestává, že bych na některé potraviny zapomněl a nechal je zkazit. Mám je ve speciálních krabičkách. Mně s nimi poradila moje známá, která pracuje jako poradce pro světově známou společnost Tupperware. Kvalita a účelnost. Tím, že jsem se naučil lépe plánovat nákupy, předcházím mnoha problémům.

A jak jste na tom s pořádkem v lednici vy? Kolik potravin nesprávným skladováním vyhodíte, protože se zkazí? 

Jak si udělat pořádek na pracovním stole

Možná to znáte i vy, pracovní stůl je natolik přeplněný papíry, dokumenty, složkami, hrníčky a ozdůbkami, že není vidět ani pracovní deska. Jak odpovídá Woody Allen na otázku, zda už našel ten psací stroj: „Ano, uklidil jsem si na stole a byl přesně tam, kde jsem ho před pěti lety nechal.“

To býval i můj případ, než jsem objevil systém tří košíků a pravidlo „Mít pracovní stůl vždy prázdný.“ I pro klid duše, menších stresů z nedodělané práce a tak, je to nejideálnější řešení. Zkuste systém tří košíků i vy. Vychází z podstaty života, všechno má svůj ZAČÁTEK – PRŮBĚH – KONEC.

Systém tří košíků

Nejvyšší koš představuje vstupní košík. Je určený pro všechny papíry, dokumenty, poštu a lejstra, která je potřeba vyřídit. Každou věc z košíku vezmu do ruky a hned vyřeším. V podstatě nejvyšší koš využívám na ukládání všeho, co mám vyřídit. Vždy si k tomu naplánuji určitý čas. Podobně jako se sběrnou schránkou z článku: Jak si udělat pořádek v emailech.

Využívám velmi často pravidlo „Zbytečné vyhodit.“ Buď do sběru nebo na spálení. Záleží na tom, jaké to jsou dokumenty.

Střední koš se nazývá pracovní košík, je určen pro všechny písemnosti, které musely být odloženy, které nemohou být vyřízené ihned při zpracovávání vstupního košíku. Čekám u nich na odpověď nebo k nim potřebuji ještě nějaké podklady a tak.

Nejníže je výstupní košík, který mi slouží k tomu, abych nemusel lítat k založení do šanonu s každým listem zvlášť. Ušetří to spoustu času. Listy zakládám najednou a po skončení práce musí výstupní košík zůstat vždy prázdný.

Všechny psací potřeby jsou ve stojánku. Ostatní potřebné věci v šuplících pod stolem. Jsou tedy kdykoli k dispozici. Čím méně věcí na stole je, tím se člověk cítí lépe. Jak se říká: „Čistota je půl zdraví.“

A jak jste na tom s pořádkem na pracovním stole vy?



Doplněná poznámka ze dne 26.10.2011 (viz komentář):
Leo Babauta: 3 Steps to a Permanently Clear Desk
Leo Babauta: 3 kroky k trvale uklizenému stolu

Jak si udělat pořádek v bytě – útok

Posledním krokem v systému „Jak si udělat pořádek…“ je útok. To už je samotná akce. I tato oblast je rozdělena podle úkolů, které nás čekají:

Útok: A je hotovo!

1. Třídění

                                                               i.      Určete, co je pro vás důležité

                                                             ii.      Podobné věci patří k sobě

2. Vyklízení

                                                               i.      Co získám na oplátku

1.       Prostor

2.       Čas

3.       Peníze

4.       Uspokojení

                                                             ii.      Kam s nimi

1.       Věnujte je charitě

2.       Obdarujte přítele

3.       Prodejte odložené věci do bazaru

4.       Najděte si prostory k uskladnění

3. Přidělení místa

                                                               i.      Správná velikost

                                                             ii.      Jednoúčelové úložné prostory

                                                            iii.      Logické navazování

                                                           iv.      Dostupnost

                                                             v.      Bezpečnost

4. Ukládání

                                                               i.      Výběr vhodných kontejnerů

                                                             ii.      Připravte si nákupní seznam

                                                            iii.      Označování

5. Udržování

U třídění jsem se držel pravidla „hlouposti pryč“. O každé věci, kterou jsem měl, jsem rozhodl, zda si jí nechám nebo se jí zbavím – „vyklidím“. Musím říct, že osmdesát procent věcí jsem určil k vyklizení. Při třídění jsem si také uvědomil, že vůbec nemám podobné věci u sebe. Například, knihy jsem měl ve dvou různých policích napříč v pokoji. Šanony a věci pro administrativu taky tak, takže jsem od stolu musel přes celý pokoj pro šanon, abych mohl založit dokument. Když jsem potřeboval papír do tiskárny, musel jsem pro něj až do druhého pokoje.

U vyklízení jsem si musel poradit se všemi věcmi, o kterých jsem rozhodl, že už nebudou potřeba. Některé jsem prodal na Aukru, některé knihy jsem prodal do antikvariátu. Dalo to celkem dost peněz, které jsem uložil na účet. Oblečení jsem dal do sběrného kontejneru a špatné kusy vyhodil úplně. Něco jsem dal známým – udělal jsem jim radost, hodily se jim.

U věcí, které mi zůstaly, jsem přemýšlel o přidělení místa. Kam je dát tak, aby byly uloženy účelně a hlavně, aby každá věc měla své místo, odkud jí budu brát a kam jí budu vracet. Vzal jsem si poznámkový blok, kde jsem měl definované zóny (vypracovaný v druhém kroku) a podle toho jsem rozhodoval, zda dávám věci na správná místa. Prostor pro oblečení (na ramínkách), prostor pro spodní prádlo, koš na špinavé prádlo, knihovna, prostor pro spaní, pracovní stůl, administrativní systém tří košíků, nástěnku na vize, cíle a sny, nástěnku na statistiky, prostor pro certifikáty a ocenění, skříňku pro šanony a papíry, prostor pro cvičení.  

Samotné ukládání už bylo jednoduché. Pro přehled jsem si pořídil černý fix a speciální štítkovač a popsal jsem všechny úložné prostory, u kterých není na první pohled jasné, že do nich dané věci patří. Nebo prostor pro knihy z knihovny a mé vlastní knihy, aby i ostatní věděli, kam kterou knihu uložit. Mám je seřazeny tématicky (poezie, ekonomie, psychologie, osobní růst, architektura, cizojazyčná literatura, klasika).

Když si vytvoříte logický a jednoduchý systém ukládání věcí, dá se pak velmi elegantně udržovat. Každý už na první pohled ví, co kam patří. A věci jsou uloženy tak, abych nebyl nikdy líný je vrátit na své místo.

Když jsem o systému „Jak si udělat pořádek…“ četl poprvé, zdálo se mi to složité a obtížné, ale po tom, co jsem do toho pronikl a porozuměl podstatě, nepoužívám k organizování prostoru okolo sebe nic jiného.

A jak jste na tom s organizací věcí okolo sebe vy? Patříte mezi ty, co mají vše na správném místě nebo mezi ty, co mají tzv. „organizovaný nepořádek“?